Reklama

Reklama

Maliarka a zlodej

  • Česko Malířka a zloděj (viac)
Dokumentárny
Nórsko, 2020, 102 min

Drogovo závislý Karl-Bertil tvrdí, že si nepamätá, prečo maliarke Barbore Kysilkovej vystavené diela ukradol ani čo s nimi potom urobil. Zločin ale ľutuje a na popud autorky súhlasí, že jej bude stáť modelom pre ďaľší portrét. Umelecká spolupráca oboch zvláštnym zpôsobom zblíži. Dávajú jeden druhému nahliadňuť do tienistých zákutí svojej minulosti. Film ukazuje udalosti striedavo z dvojitej perspektívy, pričom k niektorým sa vracia spätne, aby ho prerozprával očami toho druhého. Výsledná maľba tak sprostredkováva miestami temné ale dojímavé prelínanie dvoch zdanlivo nesúrodých osudov. (ASFK)

(viac)

Videá (1)

Recenzie (3)

koci 

všetky recenzie užívateľa

Do jaké míry se můžou sblížit česká malířka a norský kriminálník, který ukradl její drahý, velkolepý obraz... samozřejmě je to lákavý pro českýho diváka, ale atraktivní to podle mě je i pro fanoušky dokumentů a charakterových studií. Náturou bejvám skeptik a na iluze o upřímnosti doku forem mě neužije, ale jednou za čas se člověk nějaký emoci odevzdá a táhne to s ní až k titulkům i přes všchny ty střihy, hudbu a gesta a další volby - a musim říct, že když záběr po čtvrt hodině zůstal tak dlouho na Bertilově reakci, uvěřil sem mu. Smetlo mě to a po chvíli bojůvek s obezřetností, která varovala, že teď už to půjde jen pomalu z kopečka, tasil film další a další drobný překvapení v podobě informací, struktury a třeba i final shotu, takže na konci sem mohl bejt šťastnej, protože celek tý úvodní náloži dostál. Ale všechny ty kecy stranou, prostě se mi líbí, jak jsou lidi fascinující pavouci a co v nich, mezi nima, a potom zase v nich, vzniká. ()

Reklama

rikitiki 

všetky recenzie užívateľa

Jakkoliv na mě některé bezeslovné scény působily zdlouhavě, je to dokument, který ve mně dlouho dozníval. Jako hyperrealistické obrazy hlavní protagonistky. Na obraze vidíš chcíplou labuť v rákosí, je namalovaná perfektně, přesně až doslovně, proč se tedy zjevnému obrázku vůbec věnovat a prohlížet si ho? Protože v divákovi probouzí mnohem víc, než co na první pohled vidí. Je krásná, trochu znepokojivá, ten obrázek v tobě začne propojovat nitky různých spojení a významů, zadře se ti pod kůži.... I hlavní hrdinové dokumentu jsou na první pohled jednoznační, až klišé - trochu šíblá a umanutá malířka bez peněz a zlodějská smažka. Jenomže nic není tak očividné, jak to vidíme. Pozvolný dokument nás provádí střípky jejich konverzace i bezeslovné komunikace, která se složí do mnohem pestřejšího obrazu, než se prvně jeví. ____ Nemám zájem pátrat, nakolik bylo jejich chování podřízeno dokumentu. I tak je jasné, že ze stovek hodin natočeného materiálu si autoři museli vybrat to, co vyhovovalo jejich záměrům a jiný autor by z toho složil zas jiný portrét. Ale to, co ve finále vidíme, mě uchvátilo. Je to portrét dvou lidí, jejich interakce, jejich snah a jejich traumat a má mnohem větší vypovídající hodnotu, než jen vyprávění o jedné krádeži a nezvyklém přátelství. Protože je to všeobecně platné, všichni máme nějaké rány a všichni bychom na ně chtěli najít lék. Zároveň jde o příběh o umění a jeho síle, o možnosti komunikovat se zdánlivě zcela odlišnými lidmi. A nadto je to neskutečně optimistické vyprávění. Kupodivu. ()

Galéria (12)

Reklama

Reklama